Aktuality » Přistěhovalci důchodový systém nespasí
11 srpen

Přistěhovalci důchodový systém nespasí

Pokles porodnosti, stárnutí obyvatel a postupné vymírání populace – to jsou témata, která v poslední době pálí Evropu, ač se jim paradoxně veřejná debata příliš nevěnuje. Česká republika se může „chlubit“ průměrnou porodností kolem 1,5 dítěte na jednu ženu, například v Německu se tato hodnota pohybuje kolem 1,36 dítěte a nejnižší čísla v rámci Evropy vykazuje Slovensko, 1,31.


Samozřejmě, že lidé mají právo na to, kolik nebo zda vůbec děti chtějí. Tato individuální volba jakožto jedna ze základních lidských práv je zcela nesporná. Nicméně, řekněme si upřímně – úroveň porodnosti napříč celou Evropou a tím i situace v oblasti penzijních systémů není udržitelná a řešení, čím pozdější, tím bolestivější, musí přijít.

S jedním takovým přišel člen vládní komise pro přípravu změn v důchodovém systému a jeden z nejvyšších představitelů Českomoravské konfederace odborových svazů, Vít Samek.  Ten nedávno prohlásil, že seniory i nadále čekají slušné důchody, důchodový systém a rostoucí počet penzistů podle něj totiž zachrání mladí imigranti. Když budu pana Samka citovat: „Lidé mají vědět, že i nadále budou dostávat státní důchody ve slušné výši. Systém se musí průběžně korigovat, ale rozhodně není nutné dělat revoluční změny." A také: Pozitivní přitom je, že přicházejí především mladší lidé v produktivním věku. Ti jsou z ekonomického hlediska pro nás nejvýhodnější, stačí jim jen zajistit práci. Budou-li ji mít, pak budou dotovat náš důchodový systém…“ 

Pokud by s tímto tvrzením Vít Samek přišel pouze jakožto zástupce odborů, dalo by se nad tím možná ze zvyku mávnout rukou. Pokud to však má být oficiální linie vzešlá z vládní „důchodové“ komise, je třeba výrazně se proti tomu ohradit: Přiliv imigrantů krizi penzijních systémů v Evropě ani v Česku neřeší!

Oporu v tomto tvrzení najdeme například u Bezděkovy komise, která spočítala, že imigrace není pro český penzijní systém řešením. Podle nové studie týmu Vladimíra Bezděka by kvůli zachování současné pracovní síly, která je asi 5,2 milionu lidí, muselo do Česka počínaje zhruba rokem 2020 přicházet 45 až 75 tisíc cizinců ročně. Jen připomínám, že v případě, že by se neprovedly žádné reformy, hrozí důchodovému systému kolem roku 2050 v dnešních cenách schodek kolem 120 miliard korun ročně, tedy asi desetina dnešního celkového státního rozpočtu!

Ne, rozhodně nejsem proti přistěhovalectví, proti volnému pohybu osob a proti jejich osobním rozhodnutí, kde chtějí trávit svůj život.  Součástí tohoto řešení je ovšem předpoklad, že se do naší země bude stěhovat obyvatelstvo vysoce kvalifikované, pracovně motivované a pokud možno mladé. Jsme si ale jisti, že Česká republika, Německo nebo Francie jsou vysněnými destinacemi takového imigranta? Dokážu si představit, že pro mladého počítačového experta z východní Asie je lákavější práce v americkém Silicon Valley nebo v dynamických podmínkách dubajské ekonomiky. 

Pokud budeme pouze slepě přijímat všechny imigranty s cílem, abychom plnili předem stanovené roční kvóty, situaci tím můžeme naopak ještě zhoršit, o čemž by mohl vyprávět příklad Švédska, které jsem nedávno navštívila.  I v této severské zemi počítali s rychlým a bezproblémovým začleněním imigrantů do pracovního procesu – předpoklady přece tvrdí, že budou lehce zaměstnatelní. Ve skutečnosti jsou však zaměstnatelní obtížně, a to i když stát dotuje pracovní místa čerstvých imigrantů 75 procenty mzdy. Toto opatření vygeneruje ročně přímé čisté náklady ve výši 40 miliard švédských korun ročně!

 Například v Německu by bylo zapotřebí asi 261 milionů přistěhovalců během příštích 90 let k udržení současného poměru starobní závislosti, a pokud by Německo při své současné úrovni plodnosti chtělo zabránit dalšímu stárnutí, jeho populace se bude muset zvýšit o zhruba 490 milionů přistěhovalců.

Obdobná situace je i ve Velké Británii, která by pro zachování současného stavu poměru starobní závislosti musela na své ostrovy přivést do roku 2051 bezmála 120 milionů přistěhovalců a do konce století potom více než 300 milionů.

S výstupy Bezděkovy komise se potom shoduje také  think-tanku RAND Europe, který ač připouští, že imigrace může zpomalit proces stárnutí Evropy, její nadměrná vlna by byla nepřijatelná v souladu se sociálně-politickým klimatem v Evropě.

A jaké je tedy řešení penzijní krize v Evropě? Řešení tkví například v těchto bodech - podpora porodnosti prostřednictvím daňových, sociálních nebo pracovněprávních nástrojů, menší závislost lidí na státních penzích a pružnější trh práce.

I proto jako jedno z nejhorších dosavadních rozhodnutí současné vlády vidím zrušení druhého pilíře důchodové reformy. Je to totiž facka pro zodpovědné občany, kteří byli ochotní a schopní si sami spořit na stáří.