Aktuality » Švarcsystém je znakem nezávislosti na státu, legalizujme ho!
17 červen

Švarcsystém je znakem nezávislosti na státu, legalizujme ho!

Vláda vedená duem Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš svém prohlášení vyhlásila boj živnostníkům a švarcsystému v České republice. Tedy zaměstnávání samostatně výdělečných osob, které nese jméno po podnikateli Miroslavu Švarcovi a rozšířilo se na začátku devadesátých let minulého století.  


Lidé z Ministerstva financí pod taktovkou Andreje Babiše argumentují tím, že stát přichází o příjmy na odvodech sociálního a zdravotního pojištění a tyto zdroje pak chybějí při financování systému veřejného zdravotního pojištění a hlavně v důchodovém systému. Údajně tímto stát ročně přichází až o 60 miliard korun. Již tento předpoklad je ovšem mylný - přestaňme konečně ekonomické jednání lidí připodobňovat k fyzikálním zákonům, kde platí přímá úměra – omyl pane premiére a vicepremiére, neplatí!

Pokud tedy kontroly odhalily v rámci švarcsystému nepřiznané odvody ve výši 60 miliard, nutně to neznamená, že v případě zrušení švarcsystému tuto částku na odvodech stát vybere. Alternativou při zákazu švarcsystému totiž není přechod na zaměstnanecký poměr, ale přechod do další šedé ekonomiky, nebo, a to je nejhorší, utlumení živnostenských aktivit.

Vláda Bohuslava Sobotky (Andreje Babiše, chcete-li), opět spojuje následek a příčinu, respektive následek za příčinu zaměňuje. Příčinou současného stavu není adorace daňového triku Miroslava Švarce nebo snad občanský vzdor ve smyslu "my platit daně nebudeme", ale dvě jednoduché věci - vysoké odvody a rigidní trh práce.

Už dlouho upozorňuji, že odvody na sociální a zdravotní pojištění patří v České republice k nejvyšším v Evropě a jako takové nadměrně zatěžují činnost a vůbec samotnou existenci živnostníků a podnikatelů. Navíc paradoxně, ač stát vybírá jedny z evropsky nejvyšších odvodů, například důchodový účet je v hlubokém deficitu. Přitom vedlejší náklady zaměstnavatele na zaměstnance ve Velké Británii, ale také na Maltě nebo Kypru jsou u příjmů kolem 50 tisíc měsíčně méně než čtvrtinové. Rozdíl je v tom, že v Česku musejí zaměstnavatelé odvádět státu významně vyšší pojistné, než kolik si na své zabezpečení přispívá sám zaměstnanec.

Naši zaměstnavatelé si tak dvakrát rozmyslí, zda přijmout do pracovního úvazku nového zaměstnance nebo mu třeba zvýší mzdy, protože každá koruna hrubé mzdy zaměstnance je stojí více než o třetinu víc. Švarcsystém je tedy ideálním řešením pro obě strany pracovního vztahu, a zatímco při standardním pracovním úvazku zaměstnanec rozhoduje o jeho vlastních vydělaných penězích zhruba jen z poloviny, díky švarcsystému si rozhoduje o všech vydělaných penězích.

Další příčinou vzestupu švarcsystému v českých podmínkách je neuvěřitelně nepružný zákoník práce. Ten díky své rigiditě neumožňuje reagovat na reálný stav ekonomiky a její aktuální potřeby (těžko si lze představit například permanentní zaměstnání zaměstnance jen na občasnou činnost), což švarcsystém dokáže naprosto dokonale. Je tak skutečným zosobněním konkurenceschopnosti na trhu jak na straně těch, kteří pracovní příležitosti nabízejí, tak mezi těmi, kteří pracovní příležitost přijmou.