Aktuality » Zvýšení minimální mzdy je asociální a může stát až 650 milionů
3 červen

Zvýšení minimální mzdy je asociální a může stát až 650 milionů

Ministryně Marksová - Tominová zdůvodňuje zvýšení minimální mzdy sociálními důvody a snahou zajistit lidem s nejmenšími příjmy důstojnější živobytí. Praxe ovšem ukazuje, že zvýšení minimální mzdy sociální není, ba právě naopak!


Tento fakt je možné zdokumentovat jak na příkladech zahraničí, tak podmínek české reality. Analýzou nezaměstnanosti unijních zemí například docházíme k závěru, že země, kde minimální mzda neexistuje, mají v průměru o dva procentní body nižší nezaměstnanost než státy, kde se institut minimální mzdy vyskytuje. Využít ale můžeme také analýzu Českého statistického úřadu, která explicitně uvádí: „Výzkumy vlivu výše minimální mzdy na zaměstnanost ukázaly, že růst minimální mzdy vede k růstu nabídky práce, a to jak pracovníků s nízkou kvalifikací, tak i těch lidí, kteří by chtěli znovu vstoupit do pracovního poměru v důsledku zvýšené mzdy. V některých zemích, kde minimální mzdy jsou jak vysoké, tak i závazné, byl evidován vzestup nezaměstnanosti mezi mladistvými a dále též u pracovníků s nízkou kvalifikací.“

Studie Vermontské univerzity potom říká, že zvýšení minimální mzdy o 10 % vyvolá zvýšení nezaměstnanosti o 1 %. Materiály českého Ministerstva práce a sociálních věcí potom uvádí, že v dnešní době pobírá v České republice minimální mzdu zhruba 120 000 lidí. Při jejím zvýšení o 500 korun by podle zmiňovaného modelu mělo přijít o práci asi 6 000 zaměstnanců.

Na tomto zvýšení nezaměstnanosti bude samozřejmě bit i samotný stát - ten totiž změnou statutu člověka ze zaměstnaného na nezaměstnaného přichází o prostředky hned třemi způsoby.

Tím prvním je samozřejmě výpadek příjmu na mzdových odvodech. Člověk s minimální mzdou sice reálně ve většině případů daň z příjmu neplatí, odvádí ovšem příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Druhý výpadek, v tomto případě výdaj, vzniká výplatou podpory v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Studie uvádějí, že nezaměstnaný člověk vyjde český stát ročně v průměru na 109 000 korun. Třetí výpadek je potom jako sekundární efekt způsoben nižší spotřební aktivitou těchto nezaměstnaných osob, a tedy nižšího inkasa státu v oblasti spotřebních a nepřímých daní.

Při výše zmíněném předpokladu, že průměrný nezaměstnaný stojí český stát 109 000 korun, dostáváme se k výsledné částce 654 milionů korun ročně jako nákladu zvýšení minimální mzdy.

Znovu se tak ukazuje, že se současná středo-levá vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL uchyluje k nesystémovým a populistickým opatřením, která těmto stranám ve spojení s navýšením platů státních zaměstnanců možná zvýší počet voličů v podzimních komunálních volbách, kromě toho ale nepomohou nikomu jinému a lze je prohlásit za silně asociální.

Je navíc velkým omylem myslet si, že se k prosperitě a blahobytu prohlasujeme stále novými zákony a státními transfery, těmi ještě opravdu žádná země v historii nezbohatla. Chceme-li snížit nezaměstnanost a obecně zlepšit životní podmínky pracujících občanů, řešení jsou nasnadě.

Cílem nejen této vlády by měla být podpora malých a středních podniků a zaměstnavatelů jako páteřního sektoru české ekonomiky, snaha o větší flexibilitu trhu práce, podpory částečných úvazků nebo snížení daní. To zejména v oblasti snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které patří v České republice k největším v celé Evropě a tlumí společně s rigidním trhem práce snahy zaměstnavatelů o vytváření nových pracovních míst. To jsou hlavní cíle v sociální oblasti ODS, které jsme připravili a budeme je prosazovat na legislativní úrovni.